ENS techniky u štěňat

ENS techniky – co může udělat už chovatel z pohledu fyzioterapeuta

Chovatelé při odchovu štěňátek první 3 týdny nemají moc práce se štěňaty jako takovými, pokud nemusejí dokrmovat či je nepostihly jiné peripetie. Víceméně je vše na feně, krmí, masíruje bříška, čistí, zahřívá. Štěňata se jeví jako takoví tvorové na úrovni ‘‘prvoků‘‘ co přijímají a vylučují a vydávají zvuky. Slepá, plazící se stvořeníčka však v době prvních 3 týdnů dělají neuvěřitelné pokroky. Je fascinující být toho divákem. Hmotnost se velmi rychle zdvojnásobí, po 10. dni otevírají oči, vyvíjejí se jejich zvukové signály, zkoušejí se postavit a nejistými pohyby dělat první krůčky. Dějí se také významné pokroky, které na první pohled nejsou vidět. V tomto období se uvádí mimo jiné i významný rozvoj nervové soustavy. American Kennel Club uvádí největší rozmach od 3. - 16. dne života, kdy je vhodné tento vývoj podpořit zevními podněty.

A tady se již dostáváme k jádru článku a pojednání o technice ENS = Early Neurological Stimulation, tedy časné neurologické stimulace.

            Součástí technik ENS jsou doteky a manipulace se štěňaty, které se dějí u chovatele tak nějak přirozeně. Technika popisuje 1x denně štěně jemně uchopit a položit na záda na pár sekund, dále vzpřímeně v dlaních hlavičkou vzhůru, ocasem k zemi a také naopak, hlavičkou dolů a ocáskem vzhůru, což už asi běžně chovatelé nepraktikují. Také štěně položíme na chladnou podložku, například utěrku vytaženou z ledničky, asi na 3 sekundy a vrátíme do tepla. Vyvoláním jemné nepohody se aktivuje vývoj nervové soustavy a štěně se psychicky zoceluje do budoucna. Poslední bod ENS je stimulace propriorecepce a ‘‘šimrání‘‘ vatovou tyčinkou polštářky tlapek.

  ‘‘Stimulace propriorecepce‘‘, ukázka na video, kterou jsem praktikovala od narození malého Arga. Několikrát denně šimrání štětečkem či vatovou tyčinkou polštářky tlapek.

Video

American Kennel Club uvádí následující tvrzení:

Předpokládá se, že při správném provádění ENS ovlivňuje neurologický systém tím, že ho uvede do činnosti dříve, než by se normálně očekávalo, což má za následek zvýšenou kapacitu, která později pomůže ovlivnit jeho výkon, uvádí organizace Breeding Better Dogs.

U psů, kteří byli vystaveni ENS, bylo pozorováno několik aspektů; zlepšení kardiovaskulárního výkonu, silnějšího srdečního tepu, funkce nadledvin, větší tolerance vůči stresu a větší odolnosti vůči nemocem.

V testech učení byla štěňata stimulovaná ENS aktivnější a průzkumnější než jejich nestimulovaní sourozenci, uvádí organizace Breeding Better Dogs.

Závěrem můžeme asi dojít k tomu, že i kdyby to nemělo markantní dopad na budoucnost psa, určitě mu to neublíží. Význam stimulování propriorecepce, tedy aktivaci neuromuskulární osy je běžně využívaná součást i v lidském přístupu k fyzioterapii a rekonvalescensi pacientů.